Co znamená puls na displeji tlakoměru?
Třetí číslo je srdeční frekvence. Co znamená klidových 60 až 100 tepů za minutu a kdy probrat nezvyklou hodnotu s lékařem.
Aktualizováno 3 minuty čtení
Třetí číslo na displeji tlakoměru je puls, tedy srdeční frekvence: počet srdečních stahů za minutu během měření. Jde o jinou veličinu než dvě čísla krevního tlaku nad ním. Podle American Heart Association (AHA) se klidová srdeční frekvence obvykle pohybuje mezi 60 a 100 tepy za minutu. Zapisujte ji vedle tlaku, aby obě informace zůstaly pohromadě.
Jak se puls liší od krevního tlaku?
Krevní tlak popisuje sílu působící při proudění krve cévami. Srdeční frekvence udává, kolikrát se srdce stáhne za minutu. Tento rozdíl vysvětluje AHA.
Vyšší puls tedy sám o sobě neznamená vyšší krevní tlak. Nemění ani kategorii, do které spadá dvojice tlakových hodnot. Pro tu slouží kalkulačka krevního tlaku. Srdeční frekvence má v záznamu vlastní místo, protože odpovídá na jinou otázku než systolický a diastolický tlak.
Co znamená klidové rozmezí?
Podle AHA je běžná klidová srdeční frekvence 60 až 100 tepů za minutu, když sedíte nebo ležíte, jste klidní a cítíte se dobře. Slovo klidová je součástí této podmínky. Výsledek po námaze neposuzujte bez kontextu, jako by šlo o měření po odpočinku.
Příprava má být stejná jako u měření tlaku. AHA uvádí pět minut klidného odpočinku, žádné mluvení a v předchozích 30 minutách žádné kouření, kofein ani cvičení. Puls 105 dvě minuty po chůzi do schodů může odrážet právě předchozí námahu.
V Česku také Česká společnost pro hypertenzi doporučuje před měřením pět minut odpočívat vsedě. Celý postup popisuje článek jak měřit krevní tlak doma.
Je puls pod 60 nebo nad 100 vždy problém?
Ani jedna hodnota automaticky neznamená problém. AHA upozorňuje, že srdeční frekvence pod 60 nemusí signalizovat zdravotní potíž. Podstatné je, zda je taková hodnota pro vás nezvyklá a zda se objevují příznaky.
Stejně opatrně hodnotí frekvenci nad 100. Vyšší puls nemusí být známkou problému. Může jej zvýšit vstávání, stres, úzkost, bolest, teplo nebo pohyb. Bez informace o předchozí činnosti se samotné číslo hůře vykládá.
Záznam proto doplňte tím, co se dělo a jak jste se cítili. Hodnota mimo běžné rozmezí není sama diagnózou, stejně jako číslo uvnitř rozmezí samo nevysvětluje vaše potíže.
Kam srdeční frekvenci zapsat?
Do samostatného sloupce vedle obou tlakových hodnot a času. Lékař pak uvidí všechny tři veličiny ze stejného měření. U nezvykle nízkých nebo vysokých hodnot srdeční frekvence bude také uvedeno datum měření.
Deník krevního tlaku k tisku má pro ranní i večerní záznamy sloupec Tep pro srdeční frekvenci. Kalkulačka průměru krevního tlaku průměruje systolický a diastolický tlak i srdeční frekvenci, pokud ji zadáte. Čas a poznámka pomohou uchovat okolnosti nezvyklé hodnoty.
BP Diary ukládá srdeční frekvenci spolu s hodnotami z tlakoměru a časem měření. Můžete přidat poznámku a všechny tyto údaje zahrnout do zprávy. Při pozdějším prohlížení tak nemusíte zpětně hádat, co se kolem měření odehrálo.
Kdy o změně říct lékaři?
Pokud se srdeční frekvence změnila oproti vašim obvyklým hodnotám, řekněte to lékaři. AHA tento krok doporučuje zvlášť při slabosti, závrati nebo pocitu na omdlení. Přineste záznam s daty a případnými poznámkami, aby změna měla časový kontext.
Pokud je srdeční frekvence náhle pro vás velmi vysoká nebo velmi nízká, AHA doporučuje volat záchrannou službu, zejména při bolesti na hrudi, dušnosti, závrati, mdlobách nebo jiných známkách závažného stavu. V Česku volejte 155. Pokud jste jinde, použijte místní tísňovou linku.